Záhadné rondely

29. května 2007 v 7:39 |  Záhady a tajemství
Britští archeologové řeší několik let otázku záhadných kruhových staveb vybudovaných našimi kravěkými předky. O těchto stavbách nevíme prakticky nic. Nevíme, kdo je stavěl ani k jakým sloužily účelům. Zajímavé je, že se tyto kruhové stavby vyskytují pouze ve dvou oblastech. Na Britských ostrovech a ve střední Evropě -- tedy i u nás...
"Obrův prstenec" (Giant's Ring), Ballynahatty, County Down, Irsko- převzato z knihy Prehistoric Henges autora Aubrey Burl

Jedná se o prostor, který je od okolí oddělen kruhovým příkopem s několika vstupy. V žádném případě se nejedná o typ nějakého opevnění či obrany. Prostor, který byl kruhovým příkopem obkroužen, nebyl totiž nikdy zastavěn. Především v jižní Anglii, datovali stáří těchto objektů archeologové do č. tisíciletí před Kristem. Anglický typ (casewayed camps) je většinou tvořen několika soustřednými kruhy. Angličtí archeologové těchto objektů zatím objevily cca čtyřicet.
Nález lidských kostí asi dvouset jedinců v jednom z kruhových objektů (Hambledon Hill), svádí ke spekulaci, zda se nejedná o kultovní objekt a zda o něch 200 jedinců nebylo rituálně zavražděno (obětováno).
Archeolog Martin Gojda tento nález Hambledon Hill srovnává s oběvem pozůstatků několika, zřejmě také rituálně, zavražděných osob , ze sídliště doby Bornzové z Velimi u Kolína.
Druhým typem záhadných kruhových útvarý jsou tzv. henge. v tomto případě jde o jednodušší typ objetu tvořený pouze jedním kruhem, se dvěma vchody. Na vnějším obvodu se nachází val tvořený zeminou odebranou při hloubení příkopu. Na vnitřním obvodu byly nalezy jámy po dřevěných kůlech.
Nejznámější z těchto staveb (Woodhenge) byla objevena v roce 1925 nedaleko proslulé kamenné svatyně Stonehenge.
Právě Rtonehenge reprezentuje třetí, nejmladší typ kruhových monumentů. Místo dřevěných kůlů na vněším obvodu kruhu však zastoupily vztyčené kameny. Pmátek typu Stonehenge (tedy kamenných kruhů) bylo v Británii objeveno asi tři tisíce).
České rondely
Jak už jsem uvedl, jedinou oblastí po Velké Británii, kde se vyskytují záhadné kruhové stavby, jse střední Evropa. Rondely byly objeveny v dolním Rakousku, na jižní Moravě, na jihozápadním Slovensku. v Čechách a v Bavorsku. Jejich stáří je odhadováno na pět tisíc let před Kristem -- jsou tedy asi o tisíc let starší než rondely britské. Vědci uvádějí jejich průměr od 35 metrů do 150, vyskytly se však i názory, že rondely mají rozměr až 3OO metrů.
Pokřesťanštěný pohanský rondel Knowlton v Dorsetu, Velká Británie (ve středu pravěkého rondelu je vidět zřícenina kostela z 12. století) - z knihy Prehistoric Henges autora Aubrey Burl

Na základě archeologických nálezů, je prokázáno, že všechny středoevropské rondely byly stavěna stejnou technologií a na víc ve stejném, poměrně krátkém časovém úseku. Tento časový úsek je odhadován na 1OO-2OO let. Pokud bychom tento časový horizon, tedy jeho nižší hranici posuzovly z dnešního pohledu, šlo by o záležitost maximálně dvou generací. Pokud buideme uvažovat období před sedmi tisíci lety, snad můžeme uvažovat o čtyřech pěti generacích (pokud se záhadní stavitelé nedožívalivyššího věku něž se obecně předpokládá). Pak najednou ,,stavitelé rondelů" mizí a po cca tisici letech se podobná kultura objevuje na Britských ostroveokud bychom spekuliovali, mohlo by to znamenat, že se tato kultura, jejímž posledním stupněm je megalitické stavitelství šířila z východu na západ a ne opačně. Problém je tom, že v británii se většina těchtoobjektů poměrně dobře zachovala (i to svědčí o jejich mladším datu vzniku. Ve střední Evropě nejsou po těchto objekte na povrchu krajiny žádné viditelné stopy. Především díky letecké archeologii vděčíme, že víme vůbec o jejich existenci (kruhové obrysy těchto stavem se většinou vidět pouze při leteckém snímkování).
Rondel lidu s moravskou malovanou keramikou, Těšetice-Kyjovice, okr. Znojmo- převzato z knihy K významu pravěkých kruhových příkopů autora Jaromíra Kovárníka

Místa dávných kultů?
Mnoho se přemýšlí k čemu mohly tyto objekty sloužit. Sami archeologové pokládají jeich existenci zatím za záhadnou.
Jedni badatelé se domnívají, že šlo o ohrady pro dobytek, jiní uase uvažují o svatyních či stronomickými observatořemi.
Ani pro jedno však není dostatek průkazného materiálu. Posun
byl učiněn díky objevu obří kultovní stavby Stanton Drew
tvořené několika soustřednými kruhy z dřevěných kůlů. Předpokládá se že alespoň na části těchto kůlů byla střech. To svádí ke spekulacím, zda i stavby podobného typu, jako např. Stonehenge nebyly původně zastřešeny. Z gigantických chrámů pak zůstalo pouze to nejpevnější -- kamenné sloupy a překlady. Nebo, v případě Stanton Drew, jámy po dřevěných kůlech. Archeolog M. Gojda k tomuto problému uvádí: ,,Nedávný objev údajně vůbec největší pravěké stavby na světě ve Stanton Drew poblíž Bristolu dává podnět k úvahám, že i další stavby podobné konstrukce, jako například Stonehenge, byly mnohem rozsáhlejší a že prstence vztyčených kamenů jsou jen zbytkem kdysi masivně zastřešených budov. Tím by se pravděpodobnost jejich kultovní funkce zvýšila na úkor výkladu o astronomickém významu, který je založen na představě nezakrytého objektu." I přes toto resume se domnívám, že milovníci záhad a starých civilizací nemusejí být vůbec zklamáni. Předstvíme-li si dostavěné a zastřešené Stonehenge jako gigantický chrám, nemůžeme se ubránit úvahám o prastaré a vyvinuté civilizaci. Tyto úvahy mohou změnit celkový pohled na ,,primitivní" lidí doby kamené.

Záhada pokračuje

Naše povídání o záhadných rondelech bycom mohli v tomto místě ukončit, kdyby...
Kdyby archeologové neobjevili další zády. A byly to opět archeologové britští, ktečí objevili, že se v krajině nacházejí zvláštní i několik kilometrů dlouhé linie. Vůbec poprvé tyto linie zkoumal W. Stukeley, poblíž opět poblíž Stonehenge. Šlo o objekt tovřený dvěma souběžnými pásy hliněných valů lemovaných po obou stranách příkopy. Stukeley se domníval, že se jedná o závodní dráhu, římský pozůstatek.
Dnes je už jasné, že se v žádném případě o závodiště nejedná. Linie přímo souvisí s kruhovými objekty a mohylami doby bronzové. Jsou dlouhé šest až dest kilometrů a vzdálenost rovnoběžných linií je čtyřicet až sto metrů.
Druhý typ linií je tvořen bidovými objekty (jámami?), které jsou seřazeny těsně za sebou. Tyto linie jsou dlouhé několik kilometrů a opět souvisí skruhovými stavbami.
Skoro to vypadá jako by rondely a linie vytvářely jednotnou síť. To by ovšem sama vědecká archeologie potvrdila úvahy ,,fantastů a snílků" o síti megalitickýc staveb pokrývající celou Evropu.
Pomineme-li daenikenovskou hypotézu o tom, že všude, kde prolétla mimozemská raketa vznikl kultovní objet, zbývá ještě úvaha Louise Charpentiera nad prastarými megalitickými kultovními středisky, které také vytvářely určitou síť. Kdo si dal takovou práci, aby vytvořil takovou síť, jednalo se snad o správní centtra zaniklé civilizace. Možná, že by stálo zato pokusit, jak dlouho by trvalo doručení zprávy prostřednictvím rychlonohých poslů, kteří by se v jednotlivých střediscích střídali.
Archeologové ani my neví, k čemu tajemné kruhové objekty sloužily. Pozůstatky Dávno ztracené vyspělé civilizace? Snad Atlantidy? A proč ne. Vždyť právě hlavní město Atlantidy mělo být tvořeno několika soustřednými kruhovými příkopy. interpretoval tak Platon prostřednictvím mýtu o Atlantidě vzpomínku na civilizaci jejíž síť kruhových staveb kdysi pokrývala celou Evropu?
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Miky Miky | E-mail | Web | 29. května 2009 v 16:36 | Reagovat

Zajímavý čánek a velmi pěkný blog.Škoda ,že je tu poslední příspěvek z loňského února.

2 Istanbul Istanbul | Web | 9. září 2016 v 12:21 | Reagovat

nebankovni pujcky jihlava :-(

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Cesta poutníka...